• Mgr. Eva Veličková Hvorecká

Training the gut: trénink pro zažívání sportovce

Zažívací potíže v podobě bolesti břicha, průjmu či zvracení u vytrvalostních sportovců mohou být během výkonu poměrně častou komplikací. Funkce gastrointestinálního traktu se tak vlastně stává limitujícím faktorem sportovního výkonu. Máte kvalitně potrénováno, ale nejste schopni dokončit závod kvůli křečím v břiše a zvracení? Co kdyby se ale funkce žaludku a střeva daly trénovat? Zvyknout je na podmínky intenzivního fyzického zatížení a vy tak můžete doběhnout/dojet bez nepříjemných potíží? A co když jste schopni ještě k tomu zvýšit kapacitu vstřebávání sacharidů ve svém střevě, o které se doposud myslelo, že je omezená? To zní dobře, ne?



Říkejme tomu „nutriční trénink“, protože oficiální termín v našem jazyce zatím neexistuje. Nutriční trénink našeho zažívacího systému, který nám pomůže lépe zvládnout extrémní podmínky vytrvalostního výkonu. Je celkem logické, že k takovým potížím dochází. Krev jde totiž převáženě do pracujících svalů právě na úkor zažívacího systému, ale toto není jediný důvod. Celá problematika může být velmi individuální a vše v závěru záleží na genetických predispozicích (zase ta mocná genetika), výživě a jiném. Často bývají zažívací potíže spojeny také s intenzivním zatížením v horkém počasí. Problémy s gastrointestinálním traktem nás pak nutí pít a jíst mnohem méně během zatížení, což může v extrémních případech vést k dehydrataci organismu a samozřejmě ke snížení výkonnosti.

Ale nemusí to být tak horké. Studie ukazují, že gastrointestinální trakt je schopný úžasné adaptace. Díky adaptaci žaludek toleruje větší náplň, která není tak rychle ze žaludku vyprazdňována a zároveň se snižuje diskomfort v břiše během zatížení. Ve střevě tak mohou být živiny postupně a v dostatečné míře vstřebávány do krevního řečiště, odkud jdou hlavně do pracujících svalů. Adaptace můžete dosáhnout prostřednictvím pohybové aktivity hned po jídle či po vypití významného množství tekutin. Jde o to, že do tréninku nastoupíte s větším obsahem žaludku, na což by si měl pravidelně a postupně zvykat. Následný příjem tekutin a jídla v průběhu tréninku má v tomto případě také důležitou roli – doplňujete průběžně živiny a udržujete určitý obsah v žaludku.

Je tady ale ještě jedna věc související s trávicí soustavou a ovlivněním výkonnosti. To, že je dostupnost sacharidů během vytrvalostního výkonu jeho limitujícím faktorem, není žádnou novinkou. A že vstřebávání sacharidů během pohybové aktivity je omezeno také funkcí našeho střeva (množství transportérů pro glukózu ve stěně střeva aj.) se už taky ví. Ale to, že dostupnost sacharidů můžeme ovlivnit k dobrému, zvýšit kapacitu jejich vstřebávání ve střevě a omezit nepříjemné zažívací potíže, není už všem úplně známo. Pomoci nám může několikadenní vysokosacharidová dieta, kterou aplikujeme před závodem. Díky navýšení příjmu sacharidů se zdá, že dochází k tzv. upregulaci neboli zvýšení počtu transportérů pro glukózu ve stěně tenkého střeva. Po adaptaci bude střevní stěna schopna transportovat více molekul glukózy během zatížení, které by jinak v nadměrném množství mohly dělat ve střevě neplechu, a více molekul glukózy bude také dostupných pro pracující kosterní svalstvo. Vysokosacharidová dieta by měla obsahovat 8-12 g sacharidů na kilogram tělesné hmotnosti za den po dobu alespoň 3 dnů. Příjem sacharidů by se neměl podceňovat samozřejmě také během samotného vytrvalostního výkonu a každé sousto zapíjejte douškem hypotonického nápoje.

Nutriční trénink trávicí soustavy v praxi vám pomůže k lepší dostupnosti a využití sacharidů během daného zatížení. Díky tomu se mohou zredukovat zažívací potíže během intenzivního zatížení, zvýšit vstřebávání sacharidů ve střevě a s tímto už nemáte daleko od dosažení lepšího výkonu. Velmi důležité je tyto praktiky zkoušet nejdříve v tréninku a po osvědčení teprve aplikovat během příprav na konkrétní závod. Toto zůstává pravidlem číslo jedna u všech experimentů týkající se výživy, kterými se snažíte dosáhnout lepší výkonnosti!


Zdroj:

JEUKENDRUP, Asker E. Training the Gut for Athletes. Sports Medicine[online]. 2017, 47(S1), 101-110 [cit. 2019-05-04]. DOI: 10.1007/s40279-017-0690-6. ISSN 0112-1642.

57 zobrazení

© 2020 by Mgr. Eva Veličková Hvorecká

  • Telefon
  • FB Nutricoach
  • Black Instagram Icon